5 – Skládka – zastavení soupeře

Zpracoval a publikoval – Karel Berounský, SN

Co je cílem? Efektivní zastavení soupeře skládkou. Zastavení soupeře, je jedním nejdůležitějším herním prvkem, který je po přihrávkách a zachycení míče, pohybu (běhu) nejvíce používanou dovedností. Správným zastavením soupeře můžeme rychleji získat míč a tím pádem, útočit a pokládat body!

Výsledek úvodní observace: Hráči byli pozorováni při „otevřené“ hře. Cílem tohoto pozorování bylo analyzovat, jestli hráči používají správnou techniku složení. Lze konstatovat, že až na vzácné výjimky hráči nemají ponětí o správné technice. Když ponětí mají (teoretické) nejsou schopni správnou techniku provádět ve hře.

Výčet nejzávažnějších pozorovaných chyb:

  • Mentální nastavení, hráči mají dovednost skládky zařazenou jako cosi pasívního, obecně se obávají skládku provést. S tím přímo souvisí pasívní přístup a „vyčkávání“ na útočníka. Skládku začínají řešit až těsně před kontaktem, nečtou hru (nenahánějí „svého“ hráče, nesnaží se vytvořit postavení, které je výhodné pro obránce).
  • Hráči nemají povědomí o správné technice, nerozlišují techniku „zepředu“ a „zezadu“.
  • Hráči v 80% začínají nataženýma rukama, kdy se snaží běžícího útočníka zachytit za dres (to je typické pro hráče, kteří ještě nepřekonali strach z kontaktu). Je zcela jedno jedná-li se o skládku z předních nebo zadních úhlů.
  • 20% hráčů (ti kteří překonali strach) se snaží složit útočníka “za nohy“, zde dochází ke snaze kontaktovat („hitnout“) hráče v oblasti stehen, kolen nebo kotníků.
  • U skládky „zepředu“ nelze pozorovat efektivní přiblížení a vytvoření si vhodné pozice pro skládku, hráči vyčkávají nebo se staví před rozběhnutého hráče, pak nastavují rameno a nevytvoří silnou pozici, nesnaží se jakýmkoliv způsobem pracovat s hybností útočníka ve svůj prospěch. Tímto způsobem si obránci fixují špatnou zkušenost a přirozeně se budou skládkám vyhýbat.
  • U skládky „zezadu“ se snaží nejdříve útočníka zachytit rukama za dres a následně ho obejmout kolem pasu, je to důkaz neznalosti efektivní techniky. Tuto nesprávnou techniku hráči zdůvodňují strachem, obavou, že je útočník kopne patami do obličeje.

Po observaci hry byl s hráči veden rozhovor na téma jakým způsobem a jak často trénují „skládání“. Z odpovědí bylo jasné, kde je příčina současného stavu. Četnost tréninku skládek neodpovídá významu a důležitosti jaké skládání ve skutečnosti má (po obecném pohybu, přihrávce a chycení míče, je skládka nejčastější používanou dovedností…). Dále vyšlo najevo, že ve většině případů trenéři nemají ponětí o ucelené metodice, jak hráče naučit správným technikám. Tréninkové pomůcky využívají nevhodně nebo vůbec. Trenéři zařazují své „oblíbené“ cvičení, ale nejsou schopni vysvětlit proč a co konkrétně procvičují. Dělají cvičení pro cvičení, nejsou schopni projektovat cvičení do reálné hry.

Cílem jedné tréninkové jednotky nemůže být naučit hráče skládat, cílem jednotky je seznámit hráče, jak správně skládky trénovat a vyvarovat se zásadním chybám. V případě, že chyby ve hře dělají, je důležité, aby si je uvědomovali a měli snahu je odstraňovat. V tréninku byly probrány pouze základní druhy skládek, nebyly zmiňovány skládky „modifikované“, speciální (zdvojená, nízké okolo rucků, přes míč, „francouzská“ apod.) Komentář byl veden za účelem aby ho pochopili jak hráči tak i trenéři.

Teoretická část: Sládka je herní „prvek“, který ragby odlišuje od všech ostatních sportů. Je to velmi komplikovaná dovednost, k mistrovství vede pouze cesta dlouhodobého správného tréninku. Zastavení útočícího hráče nemusí být vždy klasifikováno jako „efektivní skládka“. Trenéři musí přesně rozlišovat, kdy k zastavení dojde chycením útočníka rukama a kdy se jedná o správně technicky provedenou skládku. 

Jaké jsou nutné předpoklady zvládnutí efektivní skládky?

  • Technická znalost, je naprosto nezbytné, aby každý hráč věděl jak technicky skládku správně provést a proč je nacvičovaná technika efektivní.
  • Fyzická odolnost, hráč musí být fyzicky odolný, připravený.
  • Mentální nastavení, hráč musí být schopen překonat strach z kontaktu.

Dle věku hráčů je vhodné zařazovat do tréninku v pořadí:

  1. Odstraňování strachu (U6, U8)
  2. Nácvik správné techniky (U10, U12, U14)
  3. Zvyšování fyzické odolnosti, tvrdosti, důrazu, řízené agresivity (U16, U19, Muži) 

Fáze společné pro všechny typy skládek:

  • Přiblížení
  • Kontakt
  • Dohrání

Pouze v případě, že dojde ke všem třem fázím, lze mluvit o efektivní skládce. Někdy se zmiňuje i fáze boje o míč (v rugby 15´ se prakticky nevyskytuje, tuto fázi lze podporovat u ragby 7).

Při tréninku musí mít trenéři i hráči vždy naprosto jasno, kterou fázi (nebo fáze) procvičují.

Při všech cvičení musí všichni zúčastnění vytvářet podmínky, tak aby „chránili“ skládaného hráče, aby co možná nejvíce zmírnili nárazy a následné dopady (narážeče, válce, ochranné obleky, dopadové duchny).

Důraz na principy posloupnosti (od jednoduchého k složitějšímu), přiměřenosti, bezpečnosti, efektivnosti.

Základní pravidla, která musí hráči znát ohledně skládky:

  • Povolená zóna, kde můžu provést kontakt v souladu s pravidly
  • Co musí udělat skládající hráč po ukončení skládky (dohrání)
  • Co vše je nebezpečná skládka

Praktická část (ukázka) skládky z předních úhlů:

  • vhodné rozcvičení pro trénink, kdy je hlavním tématem skládání zepředu
  • v rámci rozcvičení hra „na babu“ (nácvik správného přiblížení) a možnosti evoluce této jednoduché, ale efektivní hry
  • práce s odporem a těžištěm soupeře (důraz na aktivaci „velkých“ svalů), zápas dvojic stejné váhové kategorie
  • bezpečný nácvik „dohrání“ bez předchozího kontaktu
  • nácvik správné výchozí pozice a následného kontaktu (využití narážečů), včetně evoluce
  • nácvik kompletního provedení (využití válců) přiblížení, kontakt a dohrání
  • hra v zúženém koridoru bez nebo z jednou přihrávkou, zvýhodnění obrany, útočníci nevyužívají ABC

Praktická část (ukázka) skládky ze zadních úhlů:

  • vhodné rozcvičení pro trénink, kdy je hlavním tématem skládání zezadu
  • nácvik techniky „rychlé ruky“ (využití válců)
  • nácvik „skenování útočníka a následné složení válce
  • hra „kabaddi“ s modifikovanými pravidly dle vyspělosti hráčů

Zpracoval a publikoval – Karel Berounský