Nechte mně si hrát – Roman Staša

Velmi osobní zpověď nového vítěze soutěže MasterChef Česko o sportu, respektive hokeji.

Můžete se ptát, proč na náš web vkládáme článek, který s ragby či AMMOREM vůbec nesouvisí? Je tomu právě naopak, souvisí velmi a to zejména proto, že v článku je přímá velmi osobní zpověď a sebereflexe bývalého velmi talentovaného sportovce, který nám bez obalu odhaluje pravou barvu vrcholového sportu, v tomto případě hokeje. Zavřete oči a představte si, že se nám podaří jednou české ragby zvednout na vyšší úroveň a pak si zaměňte slovo hokej za ragby a hned zde máte situaci, kterou jako rodiče či mladí hráči nechcete nikdy zažít. A právě proto to chceme dělat v AMMORU jinak, lidsky a vždy nás bude zajímat, jak se váš syn či dcera u nás a s námi cítí. Třeba nevychováme Mistra světa, ale slušného, optimistického a sebevědomého člověka, určitě. Tedy aspoň se o to pokusíme. A teď už se zkuste začíst, je to hodně silné….

Cizí hokejka nadzvedla tu moji. Někdo mi sebral puk a vystřelil na bránu.

„Vem si jinej, pičo.“

Nechápavě jsem se podíval na spoluhráče, který měl potřebu tohle udělat. Na začátku tréninku, kdy jsme se jen projížděli dokola kolem hřiště.

Mladej Vláďa Růžička. Taky mě těší.

Symboličtější uvítání jsem na svém prvním srazu reprezentační šestnáctky zažít nemohl. Coby skromný kluk ze Zlína, který se v žácích až postupně vyšvihnul z outsidera na pozici nejdůležitějšího hráče týmu, jsem si říkal, že tady ani nemám co dělat. Skoro jsem se styděl. Všichni okolo mi připadali lepší. Ročníky 88 a 89 byly vcelku silné a už tehdy v dorosteneckém věku se o jménech jako Voráček, Tlustý, Řepík, Látal nebo právě Růžička v hokejovém prostředí vědělo. Bylo evidentní, že ti kluci rostou pro velké kariéry.https://www.bezfrazi.cz/nechte-me-si-hrat/?fbclid=IwAR0LoSiOweGf2x6Q_gGmo5wnkbzFB4gjEYTV_d2zBZrrtsSF2rCncuZ-Zxo

Děkujeme redakci Bez frází a BF Media s.r.o. za zapůjčení.

BAMBYK